.....

Dne 22.10.2015 nás opustila moje drahá maminka.
Nečekaně.
Náhle.
Stále jsme doufali.

Sbohem, maminečko.

Pro dnešní den

Dnes se může hodit:

JSEM VDĚČNÁ ZA NEGATIVNÍ LIDI V MÉM ŽIVOTĚ.
ONI MI TOTIŽ PŘESNĚ UKAZUJÍ, KÝM NECHCI BÝT.

Mějte se moc hezky.
Tina

Hvězdičky

Ahoj moje milé,

hvězdičky naškrobeny, usušeny, vyfoceny

Další vánoční počinek.
Mějte se moc krásně.
Tina

PS: Nevím, jak budou u nás Vánoce probíhat. Maminka je opět v nemocnici, už týden a její stav se spíše zhoršuje. Chceme jí co nejdříve domů, uvidíme, jak budeme zvládat. Jenom leží, tak to bude asi krušné. Ale alespoň bude doma.

Už vánoční

Ahoj moje milé,
něco malého na odreagování jsem přece jen zvládla.
Tyhle stromečky se mi moc líbí, ale z návodu jsem nebyla vůbec moudrá. Přece jen jsem se v tom nějak rozebrala a vzniklo toto:

Sromky jsou větší, ale na velký stromek budou akorát. Nebo by bylo hezké je pověsit do okna.

Taková moje malinká připomínka Vánoc.

Mějte se krásně.
Tina

Ti nejsilnější

Ahoj moje milé,
dnes zase jedno "moudro", které jsem našla a v dnešních dnech se mne velice silně dotýká.

........

Někdy ti nejsilnější lidé jsou ti, kteří milují přes všechny chyby, pláčou za zavřenými dveřmi a bojují bitvy, o kterých nikdo neví.

.......

Mějte se moc hezky.
 Tina

Škaredá neděle

Ahoj moje milé,
dnes nebyl dobrý den. Ne, nebyla hezká neděle.
Mamince už tři dny nebylo dobře a tak jsme dnes ráno jeli do nemocnice. Má RS, tak na nervové oddělení, na abmulanci.
Přijeli jsme pár minut po deváté a na řadu přišli asi tak v půl jedenácté.
Nabrali jí krev, uložili na lehátko a šoupli na chodbu. A čekali jsme. A čekali. A čekali .....
Asi tak v půl druhé jí odvezli na CT a zase jsme čekali. Na chodbě. A čekali. A ......
V půl páté přišel doktor, že je to zřejmě ataka, že nic zvláštního nenašli. A ať se rozhodne, jestli chce zůstat v nemocnici, nebo jezdit na kapačky z domova. Maminka byla zmatená. Bohužel příliš nevnímala a nedokázala se rozhodnout. Pan doktor byl z toho zjevně dost nervozní a tak jsme se s tatínkem rozhodli, že by tam měla raději zůstat.
Z celého pobytu v nemocnici jsem fakt dost rozčarovaná. Nevím, jestli je tohle běžný postup, ale bylo to dost zvláštní.
Kromě běžných pacientů, kteří okolo nás chodili a občas někoho vystrčili na vozíku na kapačku na chodbu, dorazila také partička opilých mladíků, (jeden dostal taky kapačku, aby vystřízlivěl), což také nebylo příliš povzbuzující.
Jsem unavená. Hodně. Smutná.
Snad bude všechno dobré a mamince aspoň pomohou.
Snad jí zase brzo pustí, sluníčko moje.

Mějte se moc hezky.
Tina

PS: Omlouvám se, ale potřebovala jsem se vypsat.